Moje zkušenost :)
Řekla jsem si, že se s vámi podělím o mou první
zkušenost s kraniosakrální terapií, abyste si mohli udělat lepší obrázek.
Když jsem poprvé přišla na tuhle terapii, netušila jsem, co
mě čeká.. Chtěla jsem relax, vypnout, jelikož jsem už cca rok chodila po
doktorech, pořád dokola jsem u nich říkala to samé a nikdo nevěděl co se mnou.
Byla jsem ze všeho unavená, vyčerpaná a vystresovaná. A právě v tuto dobu,
jsem narazila „náhodou“ na kraniosakrální terapii.
Uléhala jsem na lehátko s rozporuplnými pocity. Měla
jsem trošku obavu, trošku jsem se těšila, ale hlavně mi v hlavě vířilo
tisíce otázek a měla jsem tam i tisíce myšlenek na mnoho věcí. Začala ke mně
promlouvat terapeutka a podle „instrukcí“ jsem si začala dýchat. Postupně jsem
dech prohlubovala a také jsem se snažila uvolnit. Nebylo to úplně jednoduché, tělo
se mnou ze začátku nechtělo moc spolupracovat. Za chviličku jsem se ale pomalu
poddávala uvolnění. Najednou jsem si uvědomovala to, že mám hrozně těžké nohy,
uvědomovala jsem si své vlasy, teplo z rukou, kde mě terapeutka lehce
držela. Zničehonic mi začaly brnět ruce, nohy a hodně mi brněla čelist. Tělo
vědělo, co má dělat a tak jsem čelistí zahýbala. Bylo to lepší a já se mohla
dál unášet do hlubin relaxace.
Potom na mě potichu promluvila znovu terapeutka. Měla jsem
si lehnout na bok a tak jsem to udělala. V téhle poloze jsem se cítila
taaaak dobře. Bohužel než jsem se nadála 60 minut bylo fuč a terapeutka mi
oznámila, že se pomaličku můžu posadit.
Věděla jsem, že na kraniosakrální
terapii půjdu znovu J